Básničky

Kdysi jsi byla dítě,

rotomilá, nevinná.

Teď chytáš se do sítě,

co kolem se rozpíná.

Trochu se citů bojíš,

pryč od nich utíkáš.

Co bude dál, to nevíš,

zmatené srdce máš.

Podporujme AlejWiki,

pryč s cenzurou ze školy,

jak to, že na jiné stránky,

škola přístup dovolí?

Cenzura je nepřípustná

tak to zákon ukládá

říkat názor není trestné

tvrdí naše ústava.

Nad Prahou je černý mrak

asi bude pršet

na zem tiše padá prach

nemůžeš ho slyšet.

Větrem se prach zavíří

po dešti zas spadne

dva polibky upíří

tvoje líce chladne.

Krev se mísí s mokrým prachem

rudě zbarví ruce tvé

k nebi tiše, prázdně hledí,

tvoje oči nádherné…

Padá listí ze stromů

tvoje tvář je bledá

duše už tě opouští

k nebi cestu hledá.

Padá listí ze stromů

tvůj horký dech slábne

slza stéká po líci

na zem nedopadne.

Až to listí opadá

zůstaneme sami,

ty tu budeš věčně spát

já hlídat tvé spaní.

Nápoj černý, hezky voní,

bez kofeinu smutno je,

už se prostě neobejdu bez tohoto nápoje.

Lžička cinká, srdce buší,

než se kafe rozpustí.

Jen co hrnek splyne s ústy,

únava mě opustí.

Prášek černý ve mě mizí,

kafe, kofein, láska má

i když už je hrnek prázdný,

energie zůstává.